7.11.2011 v 17.00 hod se  v Městské knihovně v Třebíči uskutečnila beseda o Taiwanu. Přednášku  připravila naše lektorka čínštiny a japonštiny, která pochází z Taiwanu a mometálně žije v České republice.

Reakce účastníků:

Upřímně. Na první pohled beseda o Taiwanu nemusí příliš lákat. Vždyť se tam nebude mluvit o zdolávání nejvyšší hory světa, ani se neponoříme do hlubin země s nějakou odvážnou speleologickou výpravou či...

klapka

Ztemnělý sál knihovny prosvětluje dataprojektor. Před chvílí doznělo úvodní slovo. Paní Konečná z jazykové školy nám představila mladou Taiwanku Jenny, žijící nyní v České republice.

Úsměv a už se jí příjemně linou z úst slova. Anglická. Jen ještě na okamžik vnímám doznívající odbíjení zvonů na městské věži, prostory hudebního oddělení... Pak se však s pomocí Jenny přenáším na ostrovní stát. Sympaticky, bez podmínek natáhne průvodcovskou ruku a já ji přijímám. Nejprve vyšplháme hodně vysoko pro získání představy o velikosti země, jejích sousedech, hornatosti. Během vychutnávání si rozhledů dál zasvěcuje. Jejími druhými ústy, českými, je přítomný přítel. Když nastane čas sestupu, zamíříme rovnou do města. Ale tam nezůstaneme stát jen na ulici. Navštěvujeme tržiště, kanceláře, školy a dokonce rodiny. Její slova o vysokém pracovním nasazení, vzdělávání, přezaměstnanosti aj. vyvolají zástup otázek.

Ale všechno má svůj začátek a konec. Dnešní „výpravu“ končíme v prostorné jeskyni. Naše průvodkyně ozařuje pochodní její stěny. Pozorně vnímáme tu stínohru a hlavně to, že z ní vedou další a další cesty. Vábí, vybízejí, abychom po nich šli a dostali se ještě blíže k nitru... ostrova.

Odcházíme s mapkou či rýžovými sušenkami a v uších nám zní příslib představitelky jazykové školy. Pochodeň se v příštím roce znovu zažehne a bude nám svítit při prozkoumávání dalších zákoutí, cest.

Ing. Eva Prokešová

7.11.2011 jsem se zúčastnil přednášky o současnosti a nedávné minulosti ostrovní republiky Taiwan.Paní lektorka připravila svou prezentaci tak, aby si každý z přítomných přišel na své.Stručně popsala demografickou i geografickou situaci ostrovního státu a popsala všední život průměrných obyvatel.Letmo se dotkla komplikovaných vztahů s kontinentální Čínou, vyplývajících z jejích obnovených velmocenských aspirací a s tím související nutností koexistence dvou čínských států.Z předneseného vyplynulo, že doba latentní konfrontace snad již minula.

Jako z jiného světa musely znít člověku evropskému popisy pracovní vytíženosti taiwanců.Práce každý den, včetně víkendů, doživotní vzdělávání se, a dobrovolnická činnost.Není divu, že jsou zváni asijskými tygry.Z vnějšího pohledu (pokud si ho mohu dovolit) je to hlavně na úkor soukromého života.S tím souvisí neradostný výhled demografického vývoje.Zaujal nás rozdíl ve vnímání některých témat, které hýbou západní civilizací.Na dotazy na nezaměstnanost a sociální problémy bylo zpočátku odpovězeno nechápavým pohledem.Řešení problematiky je v obou kulturních okruzích na hony vzdálené.

Naopak zajímavá byla paralela našeho vztahu k Německu a Taiwanu k Japonsku, který se mi zdá podobně rozporuplný.

Dalo by se napsat ještě mnohé, protože povídání a následná diskuze byly velmi zajímavé.Mrzí jen poměrně nízká návštěvnost.Díky patří pořadatelům.

Jaroslav Kučera

Dobrý den,
chtěla bych Vám poděkovat za přednášku o Taiwanu, která proběhla včera v Městské knihovně v Třebíči. Moc se mi líbilo, že přednáška byla v angličtině a také s překladem do češtiny. Bylo to opravdu úžasné. Protože jsem v angličtině pouze mírně pokročilá, tak následný překlad do češtiny mě ujišťoval, že jsem informacím dobře porozuměla a zároveň, co jsem neporozuměla v angličtině, dozvěděla jsem se následně v češtině. Doufám, že takových
skvělých a především zajímavých přednášek budete pořádat více a že se jich bude účastnit stále více lidí.

Hana Boháčová

Když nemáte zrovna dost finančních prostředků nebo času zajet si na nějaký čas na exotickou dovolenou, stojí za to se podívat na nějaký dokumentární film o dané zemi nebo si přímo zajít na přednášku, kde budete mít vše z první ruky. A jedna taková se právě nedávno konala v Městské knihovně v Třebíči na téma Taiwan. Na pozadí promítaných fotogafií o se své zemi přišla podělit tamní rodačka, která aktuálně žije se svým přítelem, Čechem, v naší republice. Výklad probíhal v angličtině, a byl následně překládán do češtiny. Účastníci si tedy mohli vyposlechnout krásný asijský akcent angličtiny, ale především poutavé vyprávění o zemi všemi směry tak vzdálené, že mnozí posluchači často nestačili kroutit hlavou. Ano, není to jen velká vzdálenost, která dělí naše země, ale také obrovská kulturní, historická a sociální rozdílnost. Zajímavé bylo poslouchat o geografických rysech Taiwanu, historii a zvycích, všechny ale pravděpodobně nejvíce upoutalo a překvapilo zjištění, jak obyčejní obyvatelé ostrova žijí. Neskutečná, a pro nás Čechy jen těžko představitelná, je zejména jejich pracovitost. Taiwanci pracují totiž prakticky neustále a pokud nepracují, chodí vykonávat dobrovolnicé práce do různých stáních institucí a nebo se dále vzdělávají, v čemž je ve velké míře podporuje i tamní vláda. Země však zároveň bojuje s problémem nízké porodnosti, protože právě vzhledem k obrovskému pracovnímu nasazení nemají mladí lidé čas si najít životní parnery a založit rodinu. Bylo skutečně mnoho nového a zajímavého, co bylo možno na přednášce odposlechnout. Hodina utekla jako voda a poté sympatická a skromně působící dáma ochotně a se zájmem odpovídala, za pomocí svého partnera,  na zvídavé dotazy přítomným. Za to jí a panu překladateli patří velké díky, stejně tak i Jazykové škole Rudolfa Konečného, která tuto přednášku v Městské knihovně uspořadala. Pokud se bude něco podobného, určitě nebudu váhat a zase příjdu.

Jan Šindelář